První česká škola
V roce 1904 získala za finanční pomoci Národní jednoty severočeské (NJS) vrchlabská menšina ve městě dům ležící v Ulici císaře Josefe II (Kaiser Josef II. Strasse) nedaleko kostelního náměstí. NJS koupila objekt od měšťana Mahrle prostřednictvím hornobrannského lesmistra F. Reicha za 51.000 K. Přispěly také jilemnický Sokol 1.500 K a sdružené hornobrannské spolky
1.000 K.
Vzápětí ustavila NJS ve Vrchlabí svou pobočku. Dům dostal název Národní a s tímto označením vydal vrchlabský odbor NJS pohlednici, kterou si ovšem dovolil prodávat pouze Čech Vilém Luňák ve svém obchodě s koloniálním zbožím na hlavní třídě. Vrchlabský odbor NJS i nadále podporovala NJS v Jilemnici a další osvětové a kulturní spolky z Jilemnicka. Díky úsilí českých národních organizací NJS a Ústřední matice školské souhlasila zemská školní rada 1907 konečně se zřízením matiční školy
v Národním domě. Prvním učitelem byl stanoven Tomáš Flaška, ale otevření školy se dočkal až jeho nástupce Robert Turka
v roce 1913. Nejdříve však byla škola ještě z hygienických důvodů uzavřena (záchody dívek a chlapců nebyly odděleny)
a zapečetěna. Vyučování začalo až 29. listopadu 1913 - mezitím však počet školáků stoupl na 72, tj. na dvojnásobek
a v roce 1917, přes nátlak německých podnikatelů a veřejnosti, měla škola již 90 žáků.
Budova bývalého českého Národního domu slouží vrchlabskému školství dodnes, v současnosti jako Základní škola Vrchlabí, Krkonošská 230. Škola zřízená podle §16 odst.9 pro žáky s SVP.
Použito materiálu p. Miloslava Bartoše